autor: Jaroslav von Benetka
Koncert v Praze
Rozhodl jsem se vám popsat své koncertní zkušenosti z koncertu v Praze (2004). Po několika hodinovém čekání jsem se konečně protlačil mezi extrémně nabuzenými fanoušky a zamířil si to k mobilnímu Rammsteinshopu, kde jsem si zakoupil za tvrdě hlídané peníze mikinu, aby bylo v čem skákat. Povzbuzen mikinou jsem se odebral přímo do kotle, kde jsem byl patřičně označkován a znovu zkontrolován. Prodral jsem se hezky k pódiu, tak abych viděl pěkně na Tilla, zaujal jsem postoj a čekal. Po hodině čekání jsem zjistil, že koupit si mikinu do kotle není to pravé. Přesto jsem od ní neustoupil a čekal dál.
Úderem osmé hodiny se jakýsi bubeník dostavil na pódium, zasedl, vyzkoušel si své bubínky a na to přistoupili zbylí tři členi skupiny. Tímto započal bouřliví jásot diváků a formace Exilia začala tvořit. Po půl hodině uši drásající ‚hudby‘ jsem si začal říkat, kdy to konečně skončí. Na to mi bylo odpovězeno v devět hodin, kdy frontmenka hodila do davu jedno album (předpokládám, že jejich jediné) a ukončila tak své vystoupení. Nyní se začala připravovat scéna pro naše miláčky. Technici upevnili Tillovi vystřelovací mikrofon (měli s tím problémy, ale nakonec se podařilo), dále následovala bedna, aby se Till měl o co opřít a nějaké další úpravy. Asi po půl hodině se konečně setmělo a na pódium nastoupil kompars s baterkami a bejzbolovými pálkami (pálku známe z plakátů, drží ji Richard) následovala ta krásná rána a černá opona spadla. Technici oponu odnesli, musím říct, že velice rychle a my už jsme mohli jen nevěřícně koukat na skupinu.
Koncert začínal skladbou Reise, Reise. Nahoře na konstrukci v obvyklém rozložení z leva Paul, Oli, Christoph, Flake a Richard. Kde je ale Till? Ten se dostavil až po chvíli, když se otevřeli dveře od kobky a on svatebním krokem došel ke své věrné bedně. Mikrofon vystřelil a Till spustil.
Myslím, že nejvíce diváky pobavila skladba Mein Teil, proto jí trochu popíšu. Till vytlačí ze své kobky obrovský kotel, odhodí víko a nenasytně začne brousit svůj nožíček (zajímalo by mě jestli je to Henkelbach J) a spustí svoje Heute treff ich. Na sobě má samozřejmě řeznickou zástěru. Najednou ale zjišťujeme, že kotel není prázdný. V kotli se i s piankem schovává Flake, který na sobě má jistý druh kombinézy. Po kusu odzpívané písně se otevřou dveře a Till dostane svůj plamenomet. Následuje švihání plamene pod kotel, ve kterém je stále Flake, který se Tillovi posmívá. Další část vystoupení patří spíše Flakemu, který vyleze z kotle a z na sobě plápolajícími ohýnky utíká před Tillem. Ve chvíli, kdy Flake běží z pravé strany pódia na levou, na místa dopadu jeho noh vletí raketa (rakety jsou myslím dohromady čtyři).
Vystoupení bylo samozřejmě famózní až na malé vynechání Tillova mikrofonu při Ich will a nepochopení Richarda na začátku Rein, Raus. Nechběl ani člun, ve kterém se po nás projížděl Oli při Stripped. Jak říkám Rammsteini jsou geniální.
Jaroslav von Benetka
