Všechno o hoření a hořlavých meteriálech

Je velice nebezpečné zahrávat si z ohněm. Rammstein (Till Lindemann) má speciální certifikaci k vykonávání všech ohnivých efektů. NESNAŽTE SE v žádném případě napodobovat tyto efekty, jelikož můžete zranit sebe či jiné lidi.

Hořlavost

Hořlavost je snadnost, s jakou se substance vznítí a způsobí žár či hoření. Materiály, které se vznítí při určité teplotě, jsou považovány za hořlavé, přičemž nutná teplota je definována pevně. Teplota vznícení je důležitou charakteristikou. Teplota vznícení pod 100 °F (37.8 °C) je regulována ve Spojených státech OSHA jako potenciální nebezpečí na pracovišti. Příklady hořlavých tekutin jsou benzín, etanol a aceton. Nafta je jednou z nejméně regulovaných hořlavých kategorií a bionafta je považována za nehořlavou, má teplotu hoření obvykle pod 300 °F (150 °C), i přes to, že bionafta hoří v dieslových motorech.

Slovo hořlavost má poměrně krátkou historii, ale v mnoha souvislostech, zvláště v bezpečnosti, existuje již delší dobu slovo nehořlavý.

Kritický bod

Kritický bod hořlavé kapaliny je nejnižší teplota při které může vytvořit zápalnou směs se vzduchem. Při této teplotě výpary přestanou hořet, když je odejmut zdroj zápalnosti. O truchu větší teplota, teplota vznícení, je definována tak, že výpary hoří dál, poté co jsou zapáleny. Oba z těhto parametrů jsou spojeny s teplotou zdroje zapálení nebo hořící tekutiny, která je mnohem vyšší. Kritický bod je často používán jako popisná veličina charakterizující tekutá paliva, ale také je používán k popisu tekutin, které jako paliva nejsou mezinárodně používána.

Příklady teploty vznícení benzínu

Benzín je určen k použití v motorech, je zažehnut jiskrou. Benzín by neměl být předem promíchán se vzduchem a neměl by být zahříván nad teplotu vznícení, teprve potom zapálen jiskrou ze svíčky. Benzín by se neměl samovolně vznítit v horkém motoru. Z toho důvodu je potřeba, aby měl benzín nízkou teplotu vznícení, ale vysokou teplotu samovznícení.

Diesel je vyráběn k použití ve vysokotlakém motoru. Vzduch je stlačován, dokud jeho teplota nepřekročí teplotu samovznícení nafty; poté je palivo vstřikováno jako sprej pod vysokým tlakem. Směs paliva a vzduch je zachována v mezích hořlavosti dieselu. Není zde žádný zdroj vznícení. Proto je nutné, aby měl diesel vysoký bod vznícení, ale nízkou teplotu samovznícení.

Teplota vznícení

Teplota vznícení benzínu je teplota, při které hoření bude pokračovat nejméně dalších 5 vteřin. Při kritickém bodu, nižší teplotě, se substance vznítí, ale výpary nejsou dostatečné k zachování ohně. Kritický bod a samovznícení jsou brány v úvahu především při výběru ohněvzdorných maziv. Z průmyslového hlediska je kritický bod nejnižší teplota, při které průmyslová maziva tvoří dostatečné výpary k vytvoření směsi ve vzduchu, která kontinuálně podporuje hoření, poté co je zapálena.

Hoření

Hoření nebo spalování je chemický proces, exotermická rekace mezi substancí (benzín) a oxidačním činidlem, obvykle O2, při uvolňování tepla. V úplné spalovací reakci, sloučenina reaguje s oxidačním prvkem, a produktem jsou sloučeniny elementů z benzínu s oxidačním prvkem.

Ve většině případů hoření používá kyslík (O2) získaný z okolního vzduchu, který je definován jako 21 molů procentní kyslík (O2) a 79 molů percentní dusík (N2).

  • mat11

    bohuzel mi tu chyby jakykoliv konkeretni udaj. je sice hezke ze vysvetlis co to je ale nenapises kolik to je

  • teddjci

    till je to nejv?tší prase

    • Kova?

      ty si

    • Marek

      ty jsi prase, debile…. :/