Moje koncertní zkušenost se skupinou Rammstein – Jaroslav

autor: Jaroslav von Benetka

Koncert v Praze

Rozhodl jsem se vám popsat své koncertní zkušenosti z koncertu v Praze (2004). Po několika hodinovém čekání jsem se konečně protlačil mezi extrémně nabuzenými fanoušky a zamířil si to k mobilnímu Rammsteinshopu, kde jsem si zakoupil za tvrdě hlídané peníze mikinu, aby bylo v čem skákat. Povzbuzen mikinou jsem se odebral přímo do kotle, kde jsem byl patřičně označkován a znovu zkontrolován. Prodral jsem se hezky k pódiu, tak abych viděl pěkně na Tilla, zaujal jsem postoj a čekal. Po hodině čekání jsem zjistil, že koupit si mikinu do kotle není to pravé. Přesto jsem od ní neustoupil a čekal dál.

Úderem osmé hodiny se jakýsi bubeník dostavil na pódium, zasedl, vyzkoušel si své bubínky a na to přistoupili zbylí tři členi skupiny. Tímto započal bouřliví jásot diváků a formace Exilia začala tvořit. Po půl hodině uši drásající ‚hudby‘ jsem si začal říkat, kdy to konečně skončí. Na to mi bylo odpovězeno v devět hodin, kdy frontmenka hodila do davu jedno album (předpokládám, že jejich jediné) a ukončila tak své vystoupení. Nyní se začala připravovat scéna pro naše miláčky. Technici upevnili Tillovi vystřelovací mikrofon (měli s tím problémy, ale nakonec se podařilo), dále následovala bedna, aby se Till měl o co opřít a nějaké další úpravy. Asi po půl hodině se konečně setmělo a na pódium nastoupil kompars s baterkami a bejzbolovými pálkami (pálku známe z plakátů, drží ji Richard) následovala ta krásná rána a černá opona spadla. Technici oponu odnesli, musím říct, že velice rychle a my už jsme mohli jen nevěřícně koukat na skupinu.

Koncert začínal skladbou Reise, Reise. Nahoře na konstrukci v obvyklém rozložení z leva Paul, Oli, Christoph, Flake a Richard. Kde je ale Till? Ten se dostavil až po chvíli, když se otevřeli dveře od kobky a on svatebním krokem došel ke své věrné bedně. Mikrofon vystřelil a Till spustil.

Myslím, že nejvíce diváky pobavila skladba Mein Teil, proto jí trochu popíšu. Till vytlačí ze své kobky obrovský kotel, odhodí víko a nenasytně začne brousit svůj nožíček (zajímalo by mě jestli je to Henkelbach J) a spustí svoje Heute treff ich. Na sobě má samozřejmě řeznickou zástěru. Najednou ale zjišťujeme, že kotel není prázdný. V kotli se i s piankem schovává Flake, který na sobě má jistý druh kombinézy. Po kusu odzpívané písně se otevřou dveře a Till dostane svůj plamenomet. Následuje švihání plamene pod kotel, ve kterém je stále Flake, který se Tillovi posmívá. Další část vystoupení patří spíše Flakemu, který vyleze z kotle a z na sobě plápolajícími ohýnky utíká před Tillem. Ve chvíli, kdy Flake běží z pravé strany pódia na levou, na místa dopadu jeho noh vletí raketa (rakety jsou myslím dohromady čtyři).

Vystoupení bylo samozřejmě famózní až na malé vynechání Tillova mikrofonu při Ich will a nepochopení Richarda na začátku Rein, Raus. Nechběl ani člun, ve kterém se po nás projížděl Oli při Stripped. Jak říkám Rammsteini jsou geniální.

Jaroslav von Benetka

NAPSAT KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here